OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Často se setkávám s názorem, že absolventi rekvalifikačních kurzů jsou jakési "rychlokvašky" a v praxi neobstojí. Pokusím se Vám tento mýtus vyvrátit.

     Přiznám se - i já jsem si to vždy myslela. No uvažte sami - 4 roky ve škole, 5 hodin účetnictví týdně a pak potkám člověka, který po dvaceti dnech kurzu má stejnou kvalifikaci jako já. Nenaštvalo by Vás to? Logicky jsem měla pocit, že jeho vzdělání není tak kvalitní jako to moje. Až po letech mi došlo, jak moc jsem se mýlila. Vzdělání v rekvalifikačním kurzu není určitě tak intenzivní jako ve škole, ale to neznamená, že je méně kvalitní. 

     Byla jsem překvapená, když jsem lektorovala své první kurzy. Mezi účastníky bylo několik téměř čerstvých maturantů (pár let po maturitě z účetnictví), kteří si chtěli své znalosti oprášit a zdokonalit. Chvílemi jsem si myslela, že budu plakat a nebo uteču. A došlo mi to - i v účetnictví je to stejné jako v ostatních oborech - teorie je důležitá, ale nestačí. Když si vzpomenu i na své působení na střední škole, musím konstatovat, že většina učitelů nikdy nebyla v praxi. A tak studenty stále dokola nutí učit se nazpaměť poučky a definice. A nebo donekonečna procvičovat operace, se kterými se běžná účetní za celý svůj profesní život nesetká. No řekněte sami - kolikrát v životě budete účtovat třeba směnku?

     Naproti tomu rekvalifikační kurz vede vždy (alespoň tedy u nás) lektor, který má dlouholeté praktické zkušenosti s vedením účetnictví. Dokáže tedy své studenty připravit na praxi určitě lépe a to i v kratším čase. Samozřejmě ale jen ty studenty, kteří chtějí a jsou ochotni se učit. Stává se, že v rámci rekvalifikace od úřadu práce přijde i člověk, kterého to nezajímá, dělat to nechce, ale musí si to tam odsedět - to je pak těžká práce. Je také pravda, že s dospělými lidmi se lépe pracuje než s puberťáky. Dospělí mají už něco za sebou, spoustu věcí si, na rozdíl od těch mladých, umí dát do souvislostí.

     Naším cílem není naučit studenty nazpaměť všechny účetní operace, které mohou nastat - na to bychom opravdu potřebovali pár let. Naším cílem je, aby pochopili podstatu, princip a základní vztahy v účetnictví - pak dokáží zaúčovat vše i bez biflování. Je to podobné jako v matematice - nebudeme se učit nazpaměť různé příklady, ale naučíme se postup a vzorce.

     Já osobně si zakládám na osobním přístupu ke všem studentům v průběhu kurzu, ale i po něm. Mám spoustu absolventů, kteří se hned po kurzu pustili do samostatného vedení účetnictví a jde jim to velice dobře. A já jsem vždy moc ráda, když se mi ozvou, řeknou mi, jak se jim daří a třeba i co je trápí a s čím mají problém. Narozdíl od pedagogů ve školách (ne všech - abych nebyla nespravedlivá), cítím tak trochu zodpovědnost za to, co jsem své studenty naučila. A pokud narazí třeba i po letech na něco, s čím si neví rady, jsem tady pro ně (samozřejmě v mezích možností).

     Když to tedy shrnu - není vhodné považovat rekvalifikaci za podřadné vzdělání. Většina absolventů kurzu se uplatní lépe než maturanti. Účtovat se naučí každý, kdo opravdu chce.

     

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.